atelier gram _ cityförster _ Štěpán Špoula

Jsme mezinárodní tým architektů, urbanistů a krajinářů, kteří věří, že kvalitní město vzniká spojením inovací, udržitelnosti a pečlivě navržených veřejných prostranství. Spolupracujeme se Cityförster z Rotterdamu, kde čerpáme inspiraci z konceptů cirkulárních měst a ekologické architektury díky jejich zkušenostem v Nizozemí, Německu i Bratislavě. Z Ateliéru GRAM v Brně přinášíme cit pro flexibilní prostorové řešení veřejných staveb – momentálně připravujeme rekonstrukci Magistrátu v Přerově a Obchodního domu Breda v Opavě. Náš krajinářský tým pod vedením Štěpána Špouly zase staví na projektech IPR Praha, realizacích na nábřeží Ohře v Kadani, v Chrudimi i v pražské Troje. Zkušenosti také čerpáme z územní studie Papírák v Liberci. Věříme, že do Dolíků přineseme nový, udržitelný život a těšíme se na vaši účast při utváření této proměny!

Projekt přinese pozitivní proměnu západní části města. Díky zapojení špičkových architektů, urbanistů, krajinářských architektů, odborníků na zapojování veřejnosti a představitelů městské radnice vznikne projekt snesoucí celoevropské srovnání. Cílem je dostupné bydlení v bezpečném prostoru doplněné celou škálou služeb, obchodů a možností pro všechny generace. Projekt spojuje okolní zastavěné prostředí, a dodává mu nový impuls a význam. 

Co je jádrem projektu? 

Jádrem projektu, pokud pomineme samotnou potřebu rozvoje bydlení v logicky zvolené zatím neucelené lokalitě Slaného, je především počáteční rozhodnutí všech aktérů, že celý proces bude vědomě uchopen bezezbytku zodpovědně. Nástrojem je nová územní studie pořizovaná od roku 2024.

Proč se inovuje územní studie, co byly nedostatky té stávající, a co přináší studie nová? 

Zájmové území není momentálně nahodile vybranou plochou v katastru města. Jde o prostor, který je již několik desetiletí určen k zastavění. Vzhledem k tomu, že tato městská proluka má výměru zhruba 12 ha, je nezbytné, aby území bylo zpracováno maximálně precizně. 

V roce 2018 na ně byla zpracována studie sloužící jako zpřesňující dokument vycházející z územního plánu. Při revizi tohoto dokumentu se však ukázalo, že dodržení jím nastavených pravidel by vedlo k nehospodárnému zacházení s cennými parcelami. Nezískal pozitivní ohlas ani u oslovených potenciálních investorů. Z jejich pohledu byly takto nastavené pozemky neinvestovatelné. 

Plošná i prostorová řídkost zástavby by zároveň vedla k budoucím neúměrným nákladům na údržbu předimenzovaných veřejných prostranství ve správě města. V neposlední řadě původní studie vycházela z přežilých urbanistických zvyklostí vztahujících se zhruba k polovině 20. století. Nijak nereflektovala současné potřeby obytných čtvrtí a už vůbec nepracovala například s výzvami pozorovatelně se zintenzivňujících projevů klimatické změny.